Probiotika pod kontrolou: Co (ne)dělat, aby pomohla?

Rovnováha uvnitř těla začíná ve střevech. (foto RDNE Stock project, Pexels)

Probiotika a prebiotika se v posledních letech stala oblíbeným řešením na všechno. Jenže zatímco jejich obaly slibují lepší trávení a silnější imunitu, skutečnost je o něco složitější. Ne každé „přátelské bakterie“ jsou tělu skutečně prospěšné, a pokud se užívají nevhodně, mohou narušit přirozené mikrobiální prostředí víc, než ho podpořit.

Správné užívání těchto doplňků závisí na kontextu: někdy jsou vítanou oporou během cestování, při zvýšené zátěži nebo po léčbě antibiotiky. Jindy ale mohou zbytečně zatěžovat trávení, pokud se užívají bez konkrétního důvodu. Klíčová je nejen kvalita přípravku, ale i načasování, rozmanitost bakteriálních kmenů a celkový stav organismu. Právě vyvážený přístup je tím, co rozhoduje, zda probiotika tělu skutečně prospějí.

Probiotika vs. prebiotika: dvě strany jedné rovnice

Probiotika a prebiotika spolu úzce souvisejí, každý z těchto pojmů ale označuje něco jiného. Probiotika jsou živé bakterie, které pomáhají udržet zdravou rovnováhu střevního mikrobiomu. Prebiotika oproti tomu nejsou mikroorganismy, ale nestravitelné složky potravy – většinou vláknina nebo specifické cukry – které těmto bakteriím slouží jako výživa. Jedny dodáváte, druhé živíte. Pokud tedy chcete, aby probiotika fungovala, potřebujete i přísun prebiotik.

„Klíčovým faktorem pro zdraví střevního mikrobiomu je jeho dostatečná rozmanitost… Pravidelné užívání probiotik tak představuje jeden z účinných způsobů, jak obnovit přirozenou rovnováhu střevního prostředí, zejména v kombinaci s prebiotiky a pestrou stravou,“ potvrzuje Ing. et Ing. Barbora Procházková, Ph.D. ze společnosti Chromozoom.

Individuální přístup namísto univerzálních řešení?

Na trhu se objevují i tzv. probiotika na míru, která slibují personalizovaný přístup. Jenže střevní mikrobiom je natolik individuální a proměnlivý, že žádné univerzální složení neexistuje. Co pomůže jednomu, může být pro druhého zbytečné nebo i nevhodné. Složení mikrobiomu totiž ovlivňuje nejen genetika, ale i životní styl, prostředí, psychický stav a aktuální strava.

„Z aktuálních studií navíc vyplývá, že žádoucích změn mikrobiomu člověk dosáhne spíše upravením stravovacích návyků než krátkodobou suplementací probiotik na míru,“ dodává Procházková. Samotný doplněk tedy nemůže nahradit širší změnu návyků – ale může ji vhodně doplnit, pokud víte, kdy a proč ho zařadit.

Jak vybírat, aby doplněk skutečně pomohl

Na trhu je dnes široká nabídka probiotik i prebiotik, ale jejich kvalita se značně liší. Klíčové je sledovat nejen složení (např. přítomnost konkrétních kmenů jako Lactobacillus rhamnosus GG), ale i počet živých organismů v jednotkách CFU, datum spotřeby a certifikace kvality. „Produkt by měl také informovat o výskytu alergenů, konzervantů nebo jiných nežádoucích látek… Vhodné je, aby doplňky stravy obsahovaly také rostlinné extrakty jako fenykl a borůvka…“ doplňuje Procházková, která se podílela i na vývoji doplňku Probiotics+, kombinujícího probiotika, prebiotika a rostlinné složky v jedné kapsli.

Prevence, která má (skoro vždy) smysl

Existují situace, kdy může být užívání probiotik vhodnou prevencí. Typicky například před cestou do exotické destinace, kde se střevní mikrobiom dostane do kontaktu s neznámými bakteriemi. V takovém případě je vhodné začít s doplňky už několik dní před odjezdem, aby se mikrobiální prostředí stihlo „obrnit“.

Dalšími případy, kdy se suplementace doporučuje, jsou období vysokého stresu, těhotenství a kojení nebo užívání antibiotik. Důležité však je nepodlehnout dojmu, že více znamená lépe. „I u probiotik platí „všeho s mírou" – některé studie totiž naznačují, že nadměrné nebo nevhodné užívání probiotik může naopak vést ke snížení mikrobiální diverzity, nebo nerovnováhy,“ upozorňuje Procházková. Vedlejší účinky se mohou projevit například nadýmáním, průjmem či celkovým diskomfortem.