Alergie s jarem nekončí: Které pyly nás trápí v létě a proč bychom měli chránit i oči?

S přibývajícími slunečnými dny a rozkvetlou krajinou přichází i touha trávit více času venku. Jenže zatímco pro někoho je léto synonymem bezstarostnosti, pro alergiky představuje právě toto období jedno z nejnáročnějších v roce.

Pylová sezóna rozhodně nekončí květnem – právě naopak. Podle odborníků jsou vysoké koncentrace alergenů běžné od června až do září, zátěž je však v letních měsících mnohdy podceňovaná. Právě toto období je plné neviditelných hrozeb, které mohou zkomplikovat běžné dny i prázdninové plány.

Trávy, byliny a plevele: letní trojboj alergenů

Po pylové náloži z jarních stromů přichází na řadu trávy - největší alergenní zátěž obvykle vrcholí v červnu. Mezi nejčastější spouštěče patří jílek, lipnice, bojínek či srha, jejichž pyl se v teplém a větrném počasí šíří masivně a dlouhodobě. Na začátku léta tak ucpaný nos, svědění v krku či pálení očí rozhodně nejsou výjimkou, ale častým scénářem.

Od července se k travám přidávají i plevelné rostliny jako merlík, kopřiva či pelyněk. V některých oblastech, především na Moravě, pak představuje mimořádně silný alergen také ambrozie. Stačí i malé množství jejího pylu a reakce bývají intenzivní.

Oči pod palbou

Pylová alergie se neomezuje jen na kýchání a rýmu. Jedním z nejcitlivějších terčů jsou oči, které reagují na přítomnost alergenů podrážděním spojivek. Typickým příznakem je vodnatý otok, svědění, slzení nebo zarudnutí. Pobyt venku bez ochranných pomůcek, ale i vítr nebo slunce mohou příznaky ještě zhoršit.

Co pomáhá, když alergeny útočí?

Úplně se vyhnout pylům v letních měsících není snadné, ale i malé úpravy denního režimu mohou výrazně zmírnit projevy alergie. Vyplatí se sledovat pylové zpravodajství (třeba na portálu PylovaSluzba.cz) a plánovat venkovní aktivity mimo dobu, kdy je koncentrace alergenů nejvyšší – typicky v ranních a dopoledních hodinách. Oči ochrání sluneční brýle, které fungují jako fyzická bariéra, a citlivější jedinci mohou sáhnout i po očních kapkách nebo užívat preventivní antihistaminika.

Podceňovaným faktorem bývá také prostředí, ve kterém se pohybujeme. Jízda v autě bez funkčního pylového filtru nebo časté větrání během větrných dnů může situaci zhoršit, stejně jako dlouhodobé usazování pylu na textiliích v domácnosti. Pravidelná výměna ložního prádla, důkladné čištění povrchů a omezení kontaktu s alergeny hrají důležitou roli při zmírnění příznaků.

Právě na prevenci upozorňuje i MUDr. Lucie Valešová, primářka Oční kliniky NeoVize Praha.„Nejdůležitější je zamezení kontaktu s alergenem, takže v době maximálního výskytu pylových zrn či jiných alergenů v ovzduší raději co nejméně vycházejte ven. Při příchodu domů pak je vhodné oči důkladně propláchnout, ale ideální je osprchovat se celý a nejlépe i vyměnit oblečení.“